MiA 2014 4 dny, 6 lidí, 410 km, 12.000 vm


Komentář

Předpověď počasí tomu tak chtěla, že se Královská etapa stala etapou zahřívací a byla zařazena hned na první den. Bylo to dobré rozhodnutí, nepršelo a ani moc nefoukalo. Jen mohlo být trošku tepleji.
Aspoň, že nás nahřáli italští silničáři čerstvým asfaltem na sjezdu z Passo Falzarego do Cortiny. A nejen teplem sálajícím z polotekuté živičné směsi do níž se mé krásné úplně nové pláště tak pěkně bořily, ale i úsilím, když jsme po zastavení v příkopu dlouhé minuty ďoubali kamínky a kusy asfaltu napevno zavulkanizované do běhounu.
Stoupání na Tre Cime bylo opravdu prudké, ale výlet stál za to, Passo Cimabanche i Passo Tre Croci jsou vlastně jen takové nevýznamné terénní nerovnosti a Passo Giau je ze směru z Cortiny znatelně přívětivější než ze směru opačného. Hodně adrenalinový byl průjezd 2 dlouhými neosvětlenými tunely v absolutní tmě, kdy jsme se jen drželi řidítek, mžourali na světlo na konci tunelu kdesi v dálce a doufali, že potenciální díry v silnici nebudou moc hluboké.
Povedený den jsme s Honzou korunovali výbornou večeří v místní pizzerii.   --Martin

den 2. – pěkné počasí
Výběr trasy pro tento den byl opravdu taktický, trefili jsme to, celou cestu nijak výrazně nefoukalo a ani nekáplo. Falzarego odpočinkové, výjezd na Rifugio Auronzo pod Tre Cime spadá do kategorie „Edelweiß“, návratové Giau je od Cortiny přece jen o něco snesitelnější, než ze druhé strany. Honza se otočil za Cortinou a přes Giau se vrátil do Masaré, což byl jeho poslední velkolepý cyklistický počin tohoto zájezdu.
Krabice jela samostatně na Campolongo obležené turisty, kde si fotila kytičky.)   --Ivan